Zkusili jste se někdy zamyslet, proč chodíte do tý, nebo do tamtý hospody? Proč se do některých vracíte raději, než do jiných? Proč vám bylo stejně dobře v nejzaplivanější putice, kde dostanete tak leda oschlou klobásu a nebo v restauraci Kanto na Újezdě, kde Pan šéfkuchař uměl uvařit jídlo, které bylo vždycky zážitkem?
Zdenda Polraich má v jednom pravdu - dobrý, jídlo a (já dodávám) dobrý pití je slušnej základ. Snažit se zalíbit každýmu s meníčkem o 90ti položkách, končí tím, že spokojen není nikdo. Ani menu o 4 chodech nenadchne. Podle mě je základ bejt v nečem fakt dobrý. Tady maj nejlepší pizzu / burger / stejk / thajský jídlo / vindaloo, cokoliv. Najděte si jednu věc a dělejte ji sakra dobře. A přidejte pár dalších, dostatečně odlišných. Stejně tak s pivem, jedno jako základ - a pár velmi různých, ale skvěle ošetřených. Pár, né pár desítek.
Máte to? A stejně fůrt není plno co? Klíč leží totiž někde jinde. Vy musíte mít pocit, že se na vás v tý hospodě těší. Že vás znají, že mají opravdu radost, že jste přišli a dvakrát takovou, že jste se vrátili. Že jste jejich host a že jejich den je lepší, protože jste dorazili. Znám pár takovejch. Kde mě vždy vítají jak ztraceného syna. Strašlivě rád se tam vracím. Mám pocit, že kdybych tam dlouho nezašel, tak kvůli tomu budou smutní.
Vlastníte hospodu? Tak je to na vás. Našli jste číšníka/číšnici, kteří přesně tohle umí? Myslíte si, že když odejdou, najdete jiného? Ne, nemáte představu, jakou mají tihle lidé pro vás hodnotu. Najděte je a držte si je. Oni jsou ti, co dělají z hospody domov. Kam se vždycky chcete vrátit.
