Strom

Tak zas jeden zápis shrnující jak tu dny krásně plynou. Se spolubydlícíma to ještě byla trochu kovbojka. Podivín James potvrdil můj prvotní nejistej dojem o něm. Přišel, dal mi asi 30 liber, co měl u sebe s tím, že zbytek hned druhej den pošle bankovním převodem. No nevyhodíte týpka s kufrem ven, když to pošle hned druhej den že jo. No ale druhej den peníze nepřišly. Tak jasný, mohl to posílat z jiný banky, přesto jsem ho upozornil. Prý to zkontroluje. Zapomněl, tak další den. Banka udělal chybu. Byl víkend. Pak se ukázalo, že mu prý firma neposlala peníze na účet. Řešil to. Každým dnem to bude vyřešený. Zase víkend. Tak si prej bere půjčku od firmy. Už skoro schválená. Prý to chtělo moc lídí. Víkend. Bere si půjčku od banky. Do středy bude. Nejpozději do pátku. O víkendu jsme odjeli s klukama do Skotska a James se už nikdy neukázal. Nechal tady jen nějakou levnou čínskou TV a anténu a bohžel nevrátil ani klíče od baráku. Na druhou stranu, skutečnost, že mi tam zůstaly všechny věci považuju za bonus. Ještě když u nás bydlel jsem začal jsem hledat náhradu, protože mi to bylo úplně jasný. Stala se jí asi padesátiletá španělka co tu dělala zdravotní sestru. Zaplatila hotově měsíční depozit a jeden měsíční nájem. Byla fajn. Nenáročná, dlouho do večera v práci a pak zmizela v pokoji. Jako by tu nebyla. Pobyla u nás aůe sotva měsíc a odjela kvůli rodinným důvodům zpátky do Španělska. Nechala tu měsiční deposit, protože nestihla podat výpověď. Celkem obratem se podařilo najít náhradu. Kluk s holkou původem z Glasgow. On teď dělá pro Amazon ve Slough. Protože jsou dva, tak platí 800, takže ve výsledku Španělka zaplatila za Jamese a budu teď dostávat ještě daleko víc. Takže všechno se zase k dobrýmu obrátilo a můžu bejt rád, že kvůli tomu, že jsem čekal na vyjádření od Jamese jsem nevzal Bélu Kalmána. Gavin a Claire dorazili včera a hned jsme zašli na pár pivek do hospůdky za barákem. Byli nadšení, že je tu všechno tak blízko. Bydleli předtím v takový díře mezi Maidenheadem a Slough a nejbližší hospodu měli 3 km. Je s nima sranda a pohoda.
Ráno jsme posnídali a oni plánovali nákupy. Já se oblíknul a šel jsem prostříhat jabloň na zahradě. Po odstřihnutí pár větví jsem ale zlomil štípací nůžky, takže smůla. Napadlo mě, že už tu jsem několik měsíců a ještě jsem nezkusil vylézt na ten obrovskej cedr co máme na konci zahrady. Vyšplhal jsem se na spodní větve a byl jsem tak uprostřed, když na mě Gavin zavolal ze zahrady. Překvapilo ho, že mu odpovídám ze stromu. Tvářil se fakt nechápavě. Řekli, že dou do města a že pračka fůrt pere, řekl jsem že to je v pohodě a pořešili jsme ještě pár organizačních věcí. Popřál jsem jim pěknej den a on mě ať se nezabiju. Vyručkoval jsem až úplně na vrchol a udělal fotku z iPhonu. No, není to jako když jsem byl dítě. Teď jsem měl docela seriózní strach a to se výšek vůbec nebojím, ale člověka tak napadá, co kdyby sklouzla ruka... Přesto jsem tam chvíli poseděl a vychutunával ten pocit. Škoda, že tu kluci nebudou vyrůstat. Byl by to "jejich strom".
Odpoledne jsem si zašel do fitka a do sauničky. Dneska to byla paráda. Co teď chodím pravidelně, tak už cejtím, že vydržím víc, jak ve fitku, tak v sauně. Večer jsem dlouho telefonoval s Míšou přes facetime - no překvapivě funkční technologie. Nevěřil jsem moc ve videocally, ale ukazuje se, že to může mít své opodstatnění. Organizuju věci na týden co tu bude Míša se mnou bez dětí a taky jsem pomáhal Pratetovi řešit zapeklitosti holandského pracovního práva. Teď je půlhodina po půlnoci, já dopisuju deníček a mažu spát.