Dnes jsem měl v plánu balit. Přeci jenom za dva dny odjíždím na měsíc do Kambodži. Jenže Míša se zmínila, že chce nastavit vypínání na notebooku. Začal jsem laborovat a zjistil jsem, že nejde zvukovka a nakonec jsem dával dokupy i grafiku.
Ubuntu ještě rozhodně není systém pro lidi. Alespoň v momentě, kdy něco přestane fungovat. I instalace ovladačů formou - download, rozbalení, sudo ./config, sudo make, sudo make install není běžná sekvence, která napadne každýho Frantu. Stejně to nefungovalo, protože ubuntu má trošku jinou strukturu adresářů, než ovladače čekaly. Řeším to většinou tak, že napíšu problém do Googlu a následně buším do počítače namátkou příkazy, které se objevují jako doporučené v různých fórech. Naprosto chápu, že kdysi jakýsi začátečník s Linuxem řešil archviaci pošty "doporučeným" příkazem rm -rf. Já prostě nemám čas studovat co každej příkaz udělá, musím to vyřešit a chci jít spát...
Teď už všechno běží, i grafiku jsem rozchodil (po tom co jsem totálně sundal prostředí Xwin) tak, že okna jsou teď krásně "gumový". Jen do tý Kambodži jsem si sbalil jen očkovací průkaz...
Žádné komentáře:
Okomentovat