Střípky z tábora

I když už to vypadalo, že se díky svému anglickému extempóre na tábor letos nedostanu, tak mi nakonec štěstí přálo a mohl jsem na táboře strávit dva fantastické víkendy. První víkend se stavělo, na tábor mě vzal Štefek s Macaxem. Bral jsem s sebou i Jeronýmka, který se na tábor strašně těšil. Přijeli jsme k večeru a já se musel pousmát, když jsem viděl zcela tradiční výjev prvního dne tábora.
Už se smrákalo, začalo se rychle ochlazovat, ale na louce stála schlíplá teepee, nesešitá, nevypnutá a všichni čistili tyče, nebo dodělávali postele. BSK by se zbláznil, protože vždycky chtěl mít všechno nachystané předem a byl přesvědčen, že celý tábor musí stát do oběda. Mě naopak napadlo, jak zajímavé by bylo jet na tábor, na který by nebylo nachystáno vůbec nic a i ty tyče na teepee by se teprve začaly kácet a čistit až na místě. Prostě udělat tábor, kde by se jen pořešily nezbytné administrativní úkony, ale všechno, úplně všechno by se připravovalo a chystalo až na táboře. Hra, program, stavby... Chtělo by to minimálně tři týdny, to je jasný, ale mohlo by to bejt dost dobrý. A nestalo by se, že by program nabouralo počasí, či něco takového.
Pomohl jsem Raspovi se sešíváním teepee a večer jsme se všichni sesedli v hangáru a začalo se kecat, popíjet, zkrátka byla pohoda. Raspa vytáhl kytaru, Elsa se k němu přidal a zahráli jsme si zas jak za starejch časů. Elsa nás poprosil, ať zkusíme zahrát věci, co my hrajem, ať ví, jakej je náš repertoár. Takže jsme zkusili odehrát úplně všechny klasiky. Některé byly tak staré a tak dlouho nehrané, ale po prvních pár tonéch a prvních slovech první sloky začala na mysl přicházet sama slova a snad každou písničku jsme dali dohromady. Piv jsme měli jenom pár, takže se šetřilo a pilo jen opatrně. Přesto jsme zůstali snad do pěti do rána. Končil jsem s Macaxem a s Medvědem v živé diskuzi o našich životech. Nechci to vidět zítra...