Fotky jsem nakonec dodělal někdy kolem jedné ráno. Pak jsem se ještě začetl do naprsto zoufalého románu Inkognito – knížka úplně o ničem. Už dlouho jsem si tolik nepřál, aby kniha skončila. Ke konci jsem to nervově nevydržel a začal jsem číst jen kusy stránek a dojel nakonec. Jenže ten byl jako kdyby nebyl, takže jsem zoufale listoval a četl knížku odzadu, aby mi konec dal alespoň nějaký smysl. Zcela marně. Usnul jsem dost rozhozenej. Míša mě navíc vynadala, že jdu spát až ve dvě ráno.
Vstávám ve třičtvrtě na osm. Snažím se balit na víkend. Vyhazuju aspoň náhodně věci ze skříně. Pak se jdu vykoupat a jedu do práce. Dnes jsem v práci už krátce po půl deváté. Mám hromadu věcí na dodělání, spoustu meetingů, ale taký chci dát vyvolat fotky, udělat obal na DVD a vypálit DVDčka z fotkama z loňského fesťáku. Hned po příchodu se plány bortí jak domeček z karet. V 9:00 nás svolává Luboš a žádá všechny o pomoc s transformační agendou. Nějak neodhadli rozsah a totálně nesíhaj. Říkám, že mám do dvou naplánované meetingy,ale pak jim zkusím pomoct. Je jasný, že fotky budou až zítra. Hned po meetingu mám schůzku kvůli projektu MyDSL, pak zpracovávám podklady pro Mobile Search a od dvanácti máme videokonferenci s Londýnem ohledně Roadmapy pro rok 2010. Docela zajímavá konference. Mile mě překvapilo, kolik věcí mají podchycených a co všechno by chtěli postupně zpracovat. Jen mám standardně obavu z výsledků. Končíme skoro o půl třetí. Vyjímečně obědvám v panice v kantýně. Během meetingů jsem si vzpomněl ještě na několik věcí co jsem slíbil dodat na všechny strany, navíc píše Míša, kdy už dorazím, abychom mohli vyjet.
V kanceláři potkávám Martina S., který mi chce dát ty věci pro transformační agendu. Říkám mu, že to fakt asi nedám, že budu mít co dělat, abych stihnul co mám. Naštve se a odchází, po něm to samé předvede Luboš L. Přichází Marek a jdu mu reportovat informace ohledně projektů, které vedu a také z dnešní videokonference. Během hovoru mu volá žena a urguje ho, kdy dorazí domů. Je to všude stejné. Píšu Míše, že nestíhám a že dorazím později. Navrhuje, abychom jeli až v pátek. Potřebuju zařídit lístky a tak dávám do placu možnost, že bych jel napřed na mašině. Tak to neprošlo. Rychle dodělávám co je třeba a některé věci nechávám na zítra – dyť si můžu sednout někde do hospody s notebookem a dodělat věci do práce. Mimochodem teď právě sedím v Jedniččce v Trutnově, popíjím Plzničku a dopisuju deníček. Ty věci můžu dodat až v pondělí, kdy budeme na dovolené v Račím údolí – tam na to bude lepší příležitost. Zpátky do pátku. Volám Lubošovi a Martinovi, že jim teda zkusím pomoct a zbytek odložím – nemají čas. Pamatuji si z rána co chtěli a tuším, že podkladů stejně moc nemají, takže sháním co se dá. Výsledek sumarizuju do mailu a posílám. Ještě rychle tisknu přebaly na DVD a letím domů. Je krátce po páté hodině.
Doma balíme a razíme směr Trutnov. Hned na úvod se Míša tento týden již asi po dvacáté ptá, zda bych chtěl už dneska kalit na fesťáku s klukama, nebo jestli pojedu s nima domů spát. V mé odpovědi není dostatek entusiasmu a nadšení, takže to končí trošku výměnou názorů a zbytek cesty probíhá prakticky v tichu, nepočítám-li v to permanentní hluk ze zadní části vozu, kde jsou děti a pes.
Na večeři zastavujeme v Čisté u Červinků – jestli můžu doporučit nějaký zájezdní hostinec, tak je to tenhle. Rodinný podnik, fantastická obsluha, vynikající jídlo. Je vám dáváno najevo, že vás tady vidí rádi a že to myslí vážně.
Pak pokračujeme směr Trutnov. Zhruba o půl desáté jsme u areálu festivalu. Stojíme s dětma u bran a zkouším své známé, zda mi někdo nezařídí vstup. Nemají pásky, nemají čas, nejde to. Klasika, jako každý rok. BSK to odkládá a odkládá a ještě hodinu. Míša aspoň vidí, že to není taková legrace, jak si myslela. S nepořízenou odjíždíme asi o půl jedenácté.
Spíme u Margity. Než jdem spát volá spousta kámošů, že právě kalí na fesťáku a kde jsem...
Žádné komentáře:
Okomentovat