Hned za mostem

Spal jsem pět hodin. S napětím vyhlížím z okna taxíka, protože jsem poprvé zkusil jinou firmu a objednal jsem si auto v jednu v noci. Přijel na minutu přesně. Na letišti jsem byl s velkým předstihem, musím ty časy daleko víc vyladit. Hledal jsem něco k jídlu a pak jsem si sedl na lavici, opřel si hlavu o tašku s notebookem a chtěl jsem jen na minutku zavřít oči, aby si trochu odpočinuly. Otevřel jsem je přesně za hodinu. Chvíli jsem mžoural na odletovou tabuli, ale čas byl v pohodě. U gatu jsem potkal Michaela, ale sedíme každej stejně někde jinde. V letadle pokračuju v dospávání. V Bratislavě bez oběda jednáme do šesti do večera. Michael odjíždí zpět do Londýna, já mířím na hotel. Kolega z Bratislavy, mi řekl, že to je „hned za mostem“. Dunaj v Bratislavě je daleko širší, než bych čekal. Bloudím Starým Městem. Po 45 minutách drandění s pojízdným kufříkem po žulové dlažbě jsem na hotelu. Pokoj je nádhernej a hotel super. Dokonce zdarma sauna a fitko. Volam Ivanovi a dožaduju se nejlepší hospody v Bratislavě, kde maj Plzeň. Dává mi dva tipy. Jdu tam kde vařej. Plzeňská hospoda u Národního divadla. Výborné jídlo, skvělé pivo. S bolestí břicha z přejedení se batolím zpět na hotel. Usínám asi v jednu ráno.