Do Old Windsoru prichazi jaro. Slough je vicemene stale stejne hnusnej, i kdyz nektere kruhace krasne rozkvetly, ale Windsor a Old Windsor zacinaji vypadat skutecne nadherne. Vsude spousta narcisek, truhliky zavesene na me oblibene hospudce U Skakajiciho ponika zacinaji kvest a tak jsem se rozhodl dat dokupy i nasi zahradu. Zlikvidoval jsem mech, pohnojil, posekal a osil, tak uvidime jak to vzroste. Protoze skoncila lhuta kdy jsme nesmeli dat vypoved ze soucasneho bydleni zacal jsem se rozhlizet po alternativach. Hned uplne prvni barak na ktery jsem se jel podivat byl proste perfektni. Majitel slevil 150 liber z pozadovaneho najmu a tak jsem dal vypoved v Old Windsoru a pokud vsechno dobre pujde, tak od prvniho cervna se stehujem primo do Windsoru. Do sveho oblibeneho Leisure centra bych to mel asi 600 metru, na nadrazi 7 minut cesty. A baracek proste luxus a nadhera. Bude nas to stat o neco vic nez ted, ale dohoda znela jasne. Do Anglie jedem za zkusenostmi a uzit si, nikoliv vydelat. Tak tenhle cil se asi podari splnit na sto procent.
V Leisure centru jsem si uz koupil clenstvi. Stoji to 40 liber a mate v tom saunu, paru, plaveckej bazen, tobogany a odpocinkovej bazen, whirpoolky a super posilovnu. To byl druhej cil, ze zacnu s fitnessem. Kupodivu i tento cil se celkem dari plnit a poctive cvicim minimalne trikrat tydne. Je zajimave, ze na sobe makam kdyz jsem sam. Jakmile dorazi rodina, nebo se vratim do Cech, tak se nejak nedostanu ani k tomu, abych udelal par kliku.
Do Cech ted vubec litam vic, nez by mozna bylo zdravo. Jsem tam prakticky kazdej druhej tyden. Misa je ted v Cechach, tak se aspon vic vidime. Duvody cest jsou pracovni a zatez posledni tydny zacala byt uz skoro nesnesitelna. Jestli nemam rad kdyz makame jeste v sedm vecer v Londyne, kde aspon sviti svetla a prakticky vsichni ostatni tam sedi taky, tak v Praze to je extra hnusnej zazitek. Po pate zacnou vsichni odchazet, v sest nejpozdeji uz tam neni ani noha a zhasnou svetla. Jen ja tam jak magor sedim do sedmi a analyzuju nejaky 800 radkovy excell soubory, nebo vymejslim neco neprekonatelne chytryho do prezentaci. Ja nevim, nejsem zastance dostavani penez za nic, ale jsem presvedcen, ze kdyby se pracovalo podle pracovni doby, manazeri by byli nuceni vice a efektivneji prioritizovat a delegovat a nedelalo by se tolik zbytecnosti.
S rodinkou at jsou v Anglii nebo v CZ se snazim travit maximum casu a neco vzdycky podnikat - navic se snazim samozrejme vyrazit nekam i s kamarady, coz dano vzdy omezenym casem znamena, ze se nezastavim. Zivot se ted zrychlil jako blazen a ja zatim nemam chut nechat ho zdrhat a sednout si s dobrou whisky do kresla a sledovat cvrkot. Je fakt, ze jednu chvili diky naporu prace, snahy stihnout rodinku i kamarady a preletavani mezi Londynem a Prahou, jsem uz byl skoro na hranici kolapsu.
Muj docasny spolubydlici Petr si konecne nasel byt v Londyne. Je to v novostavbe a luxusne zarizene. Nakonec sel do flatsharu (sdileni najmu) a sdili ten byt s dvema holcinama. Jedna je cinska manazerka a druha britka. Za mistnost s posteli plati skoro jako ja za dum v Old Windsoru, ale je fakt, ze v cene ma ty dve kocicky. :)
Stehoval se v nedeli. Zkusili jsme znovu risknout cestu autem do centralniho Londyna. Ale tentokrat jsem zkusili uhybny manevr a obchvatem shora pres M25 a dale utokem pres M1 jsme se dostali do totalne ucpaneho centra daleko delsi cestou a posledni 4 km jsme jeli asi pul hodiny. Jenze celkem to byla hodina, coz bylo o dve hodiny lepsi, nez naposled. Navic machrovala navigace, ktera fakt brutalne dynamicky menila cestu z M25 do centra, takze bych rekl, ze nas opravdu protahla super cestami, kde jsme nestali a odskakali jsme to jen v uplnem cili, kde to uz asi ani jinak nejde.
Cinanka je vesela kopa. Je az chirurgicky cistotna. Ukazovala Petrovi, jak krasne vycistila jeho koupelnu. Petr to samozrejme chvalil jak mohl a ona dodala:
"No zapamatuj si jak vypada, protoze takhle bude vypadat, az budes odchazet."
Hned na chodbe nam rozdala kristusky na prezuti a volala Petra k botniku, pred ktery si zul sve boty.
"Petre! Petre! Tady mas svoje misto na boty," ukazovala foch v botniku a hned mu tam ty boty dala. Na uvitanou nam ale zakoupila pivka, ktera jsme hned otevreli, abychom pripili na zdar bydleni. Napil jsem se a pokladal jsem plechovku na skleneny stolek. Nebyl jsem dost rychly. Cinanka bleskove prisunula tacek, aby plechovka nenechala na stole krouzek. No proste sranda byla. Nesmite ale nabyt pocit, ze to je nejaka semetrika - byla s ni docela sranda a nabidla mi, ze muzu spat u ni v posteli, kdyz nekdy dorazim na navstevu. Samozrejme pouze v pripade, ze ona nebude doma. Tak to po sobe ctu a zni to asi hur, nez by melo.
Aaaa sakra to je hodin. Je patek, my mame prazdniny a ja zas letim do Cech. System nejakou zahadou zajednal business class letenky, takze si uzivam pohostinstvi v Business lounge. Popijim skvelou whisky a dopisuju denicek. Za chvili startuje letadlo a vecer do Kotvy. Svet je plny paradoxu.
Uz se moc tesim na Misu a raubire, to je dalsi vec co mi Anglie dala. Tim, ze jsme se na cas oddelili jsem si uvedomil jak moc jsou pro me Misa i rodina duleziti a jak hrozne by mi v zivote chybeli.
Žádné komentáře:
Okomentovat