Ráno vstávám překavpivě sám a píšu Míše kde vlastně jsem. Máme jít totiž dneska na nátlačku na prasata do kukuřice. Hned po informování usínám a budí mě znovu až Míša, že už je před barákem. Jedem do Lhoty na otočku, kde je sraz a pak už míříme do prvního kukuřičnýho pole. Jsem unavený, ale není mi zle. Svítí sluníčko a procházíme halekajíce kukuřičnými lány a kolem jsou kopce a hory. Docela relax na hlavu. Za těch posledních čtrnáct dní jsem si toho užil fakt dost. Náš pes Monty maká na jedničku, ale nikde žádný prasata nejsou (možná právě proto). Po druhém lánu se přesouváme do Markoušovic, kde pomáhám mamce s Kubíkem. Poté co Míša přivezla Jeronýma od její mamky jedem na oslavu k babičce D. do Sejf. Pří nákupu v Hypernově zjišťujem, že jsme na chatě v Markoušovicích nechali psa - no co, budem se pro něj muset vrátit než pojedem do Prahy.
Oslava u babičky se těší velké rodinné návštěvnosti, ač někteří se iba len mihli. Verča přivezla také svého nového milého. Letos to je vlastně deset let od doby, kdy jsem psal o její slavné svatbě 9.9. léta páně 1999. No tak letos se rozvedla a začíná nový život. Hlavní atrakcí je ale sele prasete divokého - Ferda, o kterého se už několik týdnu na chatě stará teta Dana. Je ochočený, ale s oblibou vráží čumákem do lidí a někdy tak vehementně, až prokousnul Míše silonky. Pro zpestření jsem tam udělal na ochutnávku sushi. Teta mě pozorovala při přípravě a pak prohlásila:
"No jako dobrý, ale kdybys mě fakt chtěl udělat radost, tak jsi mohl udělat langoše!"
Jako děti jsme trávili na chatě strašnou spoustu času a já již tam proslul svým kuchařským uměním a nadšením pro experimenty. Langoše byly jedním z mých největších hitů.
Z oslavy odjíždíme až večer a míříme na chatu do Markoušovic, kde chcem přespat. Cestou měníme plány a rozhodujem se, že pojedem rovnou do Prahy. Vyzvedli jsme teda jenom psa a hurá do Práglu. Hned po odjezdu z chaty jsem usnul, ale budím se vždycky leknutím, že havarujem. Asi před měsícem jsme měli na dálnici krizovou situaci, kdy Míša musela dobržďovat mezi stojícími auty a středovými svodidly. Já spal a vzbudil jsem se v momentě, kdy už se kolem mého okýnka míhaly ze vzdálenosti asi 40cm stojící auta, tak mám teď z toho nějaký trauma nebo co.
Žádné komentáře:
Okomentovat