Budím se v deset a je mi pekelně zle. Nedávám na sobě nic znát a jdu dolů, kde už řádí děcka. Petr vstává asi hodinu po mě. Je mu strašně zle. Ty Cidery včera si ho podaly, nebo možná ty Spitfajry. Necháváme mu na starost děti a jedem do Staines, kde Míša kupuje něco v Nextu. Zatáhla mě i do voňavkového krámu, kde jsem se díky nestabilnímu žaludku ze včerejška málem poblil. Dáváme ještě kafe ve Starbucks a jedem zpátky. Cestou zpět se stavujeme v HomeBase a kupujem něco na trávník a krmivo pro ptáky. Chcem koupit i krmítko, ale maj jen závěsný a my nemáme na zahradě strom.
"Chtělo by to nějakou tyč, nebo něco. Nemaj tady něco jako držák krmítka na ptáky?"
"To určitě!" komentuje to Míša.
"Ty kráso maj!" dodává za chvíli a ukazuje na luxusní kovaný stojan na krmítka. Ale stál dvacet liber a za to nám zas ti čimčaráci nestojej.
Doma nás vítá Petr ve dveřích slovy: "Mates se ZASE posral!" Ptám se ho, jestli ho třeba nestraší nebo něco, když se posere vždycky, když ho hlídá. Prej ne, prostě si myslí, že mu to dělá schválně.
Balíme děti a jedu s Petrem do Leisure centre, aby Míša měla klid na dělání bakalářky. Tam nám hned na začátku zmizel Mates, kterej vyrazil klidně napřed a našli jsme ho až ve vodě u hradu.
Doma nás čekala Míša s večeří. Celý večer Petr řeší zda má vzít luxusní byt v Londýně, nebo ještě nějakou dobu vegetit tady. Je to cca 700 liber měsíčně rozdíl. Chtěl jsem jít spát brzo, ale je zas třičtvrtě na dvanáct a vstáváme za 7 hodin.
Žádné komentáře:
Okomentovat