Videokonference

Budíček v osm je dost náročný. Ptám se Jeronýma proč není oblečený do školky. On mi svou čínštinou odpovídá, že nejde do školky, protože maj prázdniny. Beru teda auto a jedu sám. Žiju v nějakým přesvědčení, že máme v devět meeting. Až těsně před firmou mě napadlo podívat se do telefonu. Zjistil jsem, že žádnej není. Tak jsem si alespoň nakoupil snídani a v práci byl už ve třičtvrtě na devět.
Dodělal jsem prezentaci na mobilní reklamu a připravoval jsem se na odpolední videokonferenci kvůli novému rozhraní O2TV. Videokonference nakonec byla docela fraška. Stále to padalo, takže to vypadalo tak, že jsem deset minut poslouchal, pak něco řekl a spadlo to. Po pěti minutách mě znovu připojili. Chvíli jsem poslouchal a zas to spadlo a tak stále dokola až do šesti do večera. Z konference jsem fakt nic moc neměl, kromě toho, že mi řekli, že by byli rádi abych také byl na workshopu v Madridu od 6. července. Tou dobou ale chci být ve Varech, takže ještě uvidíme.
Cestou z práce jsem byl dost zmatený. Nejdřív jsem se musel autem vracet do práce vrátit klíč od zasedačky s videosystémem a pak jsem se vracel z garáže do sámošky pro smetanu co si Míša objednala.
Doma jsme povečeřeli, snažil jsem se klukům číst pohádky a pak jsme sledovali naprosto epesní bouřku. Teď je skoro deset a já doladím poslední detaily v prezentaci a půjdu spát.*