úterý 30. června 2009

To nebylo vtipné

Ráno jsem se vymotal po osmý hodině, našel klíčky od auta a přemístil se do práce. Hned ráno jsem šel na meeting k Oscarovi, kde jsme prezentovali výsledky kalkulace ohledně mobilního marketingu.

Meeting ovšem neprobíhal zcela klasicky. Hned na úvod Oscar oznámil velké změny téměř ve všech odděleních naší dívize. Oscar odchází do business segmentu a ředitelem produktového vývoje se stává můj bývalý šéf M.T. Naše oddělení pod Markem pohltilo oddělení tržního zpravodajství a pár dalších změn. No aspoň se nenudíme. Kalkulace jsem prezentoval až na samý konec a dohodli jsme se s Oscarem, že to dnes odprezentuje L.L. na Standově staffu (to jsou pojmy co?).

Oběd byl dnes obzvláště veselý. Připojili jsme se v Cibuli ke skupince našich, co už tam seděli. Číšnice jim zrovna přinesla dvakrát pikantní směs, ale jednou s takovými hnusnými, nacucanými bramboráčky a jednou s bramborem. Poprosil jsem hned také o tu pikantní směs s bramborem.
"NE! Jednou jsem udělala vyjímku, ale podruhé už tu směs s bramborem neuděláme!" odmítla mě tvrdě číšnice. Snažil jsem se jí uprosit, ale byla neoblomná a dost nepříjemná.
"Tak co se dá dělat," odvětil jsem smutně, "v tom případě si dám ten kuřecí řízek s bramborem. A pokud by to šlo, tak bych prosil místo toho řízečku, kdybyste mi tam mohla dát tu pikantí směs."
Stůl vybuchl smíchy, ale číšnice se zamračila a pronesla: "To ale vůbec nebylo vtipné."
Takže nakonec jsem holt měl řízek s bramborem. Na konci s ní P.K. mluvil o tom, že k hostům by to chtělo trošičku více úcty a chování. Ona mu odsekla, že toho má za celý oběd dost a ať přijde večer, když je klidnějc.
"Přijď za tři dny, to už bude v pohodě," zahláškoval jsem a už jsme se pakovali pryč.
Odpoledne jsem zpracoval přípravu na messaging schůzku, kde jsem se dozvěděl, že nějaké změny budou, ale chce to prý hlavně různé fikané balíčky a né zajímavé služby, to prej lidi nechtěj.
Po práci jsme s Míšou jeli nakoupit na Chodov a po příjezdu domů jsem naprosto zkolaboval a usnul. Probudil jsem se až v jedenáct a asi dvě hodiny jsem luštil větičku, co Prateta studující církevní gympl hodil na Facebook:

"Fumori meos artos de amoris"

Žádné komentáře:

Okomentovat