pondělí 17. května 2010

KwikFit

Tak jo, přihodím jeden "normální den". Vstávám v osm ráno, budí mě sluníčko, což mám rád a je to jedinej způsob jak se sám donutím vylézt z postele. Míša nadává, že kvůli tomu vstává už v šest. Pneumatika nevypadá úplně zdravě, ale asi se na tom dá jet. Jedem do práce a Míša pak veze auto na benzínku a kontroluje tlak. Kleslo to o 10 PSI za noc - to není dobrý. Volám na ALD a řekli mi, že stačí najít nejbližší KwikFit a tam mi to na počkání vymění. Stačí říct, že jsem z O2. Nic nemusím platit, ani dávat nějaký doklady. To je docela fajn. V práci se snažíme vylákat podklady k jednomu projektu od lidí z CZ postpaidu, ale bez úspěchu. Dosáhli jsme dalšího slibu, že to dneska dostanem a zítra ještě něco navíc. Doladil jsem analýzu pro Slováky. Jako vedlejší produkt tohodle projektu se rozjel další projekt, protože jsme objevili docela zajímavou (a drahou) nejasnost. Oběd jsem dal u Maca a stavil jsem se na kontrolu u té čínské šamanky. Prohlédla si jazyk a dlouho mi prstem měřila tep na obou rukou (nebo co to dělá). Řekl jsem, že exémy mám fůrt stejné. Ona se zeptala jak často chodím na záchod a řekla, že je lepší chodit častěji, protože se tělo zbavuje toxických věcí. Odpoledne jsme si sedli s chlapíkem co má pod palcem oblast kterou zrovna analyzujem. Byl to hodně přínosnej meeting. Kromě dalšího projektu, co nemůžu jmenovat - já vím, je to trochu nicneříkající seznam - jsme dodělali reporty pro CloudComputing a M2M. Chtějí po nás zase čísla a strategii za jedno odpoledne. Zuřivě se bráníme a argumentujem, že to je blbost. Přesto jsme dali dohromady co se dalo.
V pět pro mě přijela Míša a jeli jsme k těm KwikFitům. Fakt vyměnili pneumatiku na počkání a jen poděkovali - já také. Děti ani nic nezdemolovaly.
Doma jsme s Míšou udělali kuře s čínskými nudlemi a děcka zatím řádily na zahradě. Teď je hlavní hit pečení dortů. Naplácaj hromadu písku do bábovičky a pak nám ji nadšeně přinesou do obýváku a nutěj nás dělat, že to jíme a že nám to chutná. O půl osme jsem vyrazil do posilky. Dneska jsem zkusil změnit pořadí a nejprve jsem dal 2 kiláčky veslování. To nebyl dobrej nápad. Sice jsem opět překonal světový rekord ve veslování na 2 km mužů (ve věku nad 85 let) a to tentokrát dokonce o 1 minutu a 13 vteřin, ale také jsem se málem vzápětí poblil. Navíc zbytek času ze mě lilo jak z koně a vůbec to byla šílená zabíračka. V sauničce jsem zase luxusně zarelaxoval - vždycky když už toho je hodně a hlava bzučí, tak ta sauna strašně pomůže. Doma jsem byl po půl desáté, ale všichni už spali jak Šípkové Růženky. Projel jsem Facebook, updatnul deníček a teď je po půlnoci a já jdu spát.

Žádné komentáře:

Okomentovat