Vstáváme v šest ráno, balíme, nakládáme a hurá směr Luton. Ještě, že jsem rozchodil tu navigaci. Už jsem si zvyknul jezdit vlevo, ale člověk si typicky neuvědomí, že pokud přijíždí k dálnici a chce jet doprava, tak na ní nemůže najet hned, ale musí jí podjet a najet z druhé strany, protože doprava se jede vlevo. Jasný ne?
S autíčkem jsem se už sžil, takže cesta ubíhala docela v pohodě. Na Lutonu jsme zaparkovali na Mid term parking, kde je hodina zdarma. S pěti kufry jsme se naskládali do autobusu, který nás odvezl k letišti. Míša je na nervy, protože neví jak zvládne cestu s prckama. Našli jsme odbavovací přepážku, která ještě neodbavovala a děcka zatím lítaj kolem. O půl deváté se loučím, že už musím do práce. Míša ještě volá, že neví jestli ji vezmou příruční kufry, protože se nevejdou do těch testovacích rámů. Za chvíli volá znova, že se Mates poblil. No snad to daj.
U výjezdu z parkoviště po mě chce brána drze 2 libry. Nechápu jak to, stihnul jsem to přesně na čas, ale platím. Strhlo si to ještě 1,5 libry za platbu kartou a na lístečku vidím, že jsem přetáhnul o tři minuty. Za 3,5 libry to je služná cena.
Cesta do práce je už naprostá pohodička. Po chvilce laborování jsem dokonce dokázal nastavit tempomat, takže se jelo přímo luxusně a ve firmě dokonce bylo poslední parkovací místo.
V práci pokračuju ve finančních analýzách a v přípravě doporučení pro SME nabídku v Německu. Míša volá, že dorazili naprosto v pořádku. Tak aspoň něco. Zároveň urguju oba domy. V Perrycroft road si začínaj dost vymejšlet a navyšují cenu nad inzerovanou. Ale vypadá to nadějně, že by to snad mohlo dopadnout. Vyjádří se prý do zítra do rána. Z práce jedu autem a beru s sebou Vlastu.
Doma jsem chtěl rozchodit VoIP, ale nemůžu se dostat na přihlašovací údaje na VOLNÝm a tak stahuju Skype a volám Míše. Je to paráda a i s videem. Když mi mával Matýsek, tak mi bylo trošku těžko u srdce. No snad se to nějak zvládne. Po telefonátu ještě dopisuju deníček, tahám Big Bang Theory a spát jdu někdy po půlnoci.
Žádné komentáře:
Okomentovat