Stonefield

V sobotu na mě dolehlo vyčerpání. Vymotal jsem se ze stanu, dal si Hogroast a pivko v jednom baru. Tam jsem potkal týpka co byl hrozně sdílnej a dár mi pár hudebních tipů. Byl tam prej s nějakou partou a když jsme dopili říkal, ať jdu s ním, že jdou na nějakou kapelku. Poděkoval jsem, ale zamířil jsem raději zpátky ke stanu. Byl jsem ve stavu, že už mi mohla bejt sebelepší kapela ukradená. Ve stanu se ležet nedalo, tak jsem karimatku hodil na bahno před stanem usnul. Spal jsem až do čtyř do odpoledne. Po probuzení jsem zahulil se sousedama a šel s nima do kotle na Cold Play. Opět fantastická kapela umocněná sdíleným prožitkem. Když ten obrovský dav zpívá nějakou písničku, tak to má strašlivou sílu. Jedna z holčin, co jsme tam potkali se totálně zmasakrovala. Tipoval jsem jí tak na šestnáct. Líbil se jí tak patnáctiletej kluk co tam stál za náma a tak nějak se do něj fůrt věšela. Její asi dvacetiletá kámoška se jí naopak snažila neustále sundat a usměrnit. Ta se pro změnu bavila tím, že malovala klukům na obličeje svítíci barvou. Tak jsme tam všichni svítili do tmy. Klučina za náma v jeden moment potřeboval a tak si vzal standarní kelímek. Jak to zblejskla ta šestnáctka tak šla a čapla ho za něj a začala mu honit. Kluk vypadal dost vyděšeně. K jeho smůle či úlevě ji z něj zase sundala ta její kamarádka a pak už ji odvedla raději pryč. Po Cold Play jsem vyrazil na stone hill. Byl to zase jedinečnej zážitek. Dole byla malá obdoba Stonehendge, ale hlavně celej kopec až nahoru byl posetej dvojcema i jednotlivcema co měli vedle sebe zapíchnutou tak metrovou svíčku, která se dala pořídit za libru od prodavačů dole. Koupil jsem taky jednu a vyrazil až nahoru. Dole hučel a svítil ten svět co se jmenoval Glastonbury. Kolem mě do dálky blikaly plameny svíček a občas se ozval zvuk unikající z héliového balónku, který tam měl snad taky každej. Já si zapálil a vychutnával ten neuvěřitelný zážitek. Jen na chvíli jsem se natáhnul a podíval jsem se na hvězdy.
Probral jsem se zimou, když už svíčka skoro dohořívala. Vyrazil jsem dolů a zamotal se do nějakého světa čajoven a lampiónů. Dal jsem si nějakej megacloumák a přemejšlel o životě. Pak už nevím, ale nějak jsem se probral v kobercovým stanu, kde mě budila obsluha. Lehl sem si zrovna na promáčenej koberec, takže jsem byl totálně zmáčenej a byla mi strašná zima. U východu stály už jen jedny holínky, které mi ale byly tak o tři čísla menší a plné bahna. Přesto jsem je obul a vyrazil za světlem pyramidy. Cestou jsem si koupil nějaké suché oblečení a nové holínky. V tědlech to fakt nešlo.