Vstávám o půl osmé, kultivuji se a jedu na mašině do práce. Jsem tam chvíli před devátou a v devět už máme staff meeting v novém složení po změnách, které proběhly během posledních čtrnácti dní. Zcela vyjímečně začínáme a končíme přesně na čas. Obědváme v pizzerii na Buďejárně a pak se konečně nechávám ostříhat. Celý den řeším věci kolem jednoho business casu a také organizuji navazující schůzky po tom čtvrtečním workshopu. Přišlo mi také jedno zařízení z Taiwanu na otestování, ale nemám testovací SIM, takže ji musím objednat. Navíc k tomu standardně nedodali vůbec žádnou dokumentaci. Ve dvě mám s Markem schůzku ohledně mé další budoucnosti ve firmě. No uvidíme, zatím to vypadá nadějně.
Míša dneska připravila k večeři výborné maso s houbovou omáčkou. V osm večer máme schůzi výboru našeho domu. Je to zase veselé. Dvě ženské si tam stěžují, že jeřabiny přesazené na jaře chcíply a že tím vznikla domu škoda, za kterou může výbor a jaké, že z toho vyvodíme důsledky. Navhrnul jsem, že jim na podzim seženu dvě sazeničky jeřabin na vlastní náklady.
Dálší perličkou byl audiozáznam ze schůze. Dělám si jej pro vlastní potřebu, aby se potom lépe psal zápis. Tentokrát ale selhal notebook a záznam nešlo přehrát. Ptaly se, kdo je za to zodpovědný.
"No, já bych primárně vinil Toshibu a svou vinu na tom mají asi i tvůrci Ubuntu," odpověděl jsem, čimž jsem je zjevně nepotěšil.
Po návratu domů jsem uslyšel poplach sirény z garáží. Vyrazil jsem se tam podívat jen v pantoflích a v pyžamu. Poplach jsem deaktivoval a došel k mercedesu, který zrovna parkoval. Z něj vystoupila blondýna, které jsem se snažil vysvětlit, které tlačítko funguje pro deaktivaci zabezpečení. Bezelstně se na mě podívala a pronesla:
"A vy jste odsud z baráku?"
Prohlédl jsem si své kostkované pyžamové kalhoty a bosé nohy v pantoflích, načež jsem zvedl hlavu a odpověděl: "Ne madam, já takhle přiběhl přes půl Prahy."*
Žádné komentáře:
Okomentovat