Někdy krátce před Mobym nás budí šílenej Matesův řev. Většinou ho uklidní mlíko, ale to jsme s sebou neměli. Snažíme se ho utišit, za chytrejch hlášek kolemjdoucích jako „to je nápad brát miminko na fesťák“, ale nic nepomáha. Nakonec Míša rezignuje a prohlašuje, že s nima jede domů. Chce jen, abych jí pomohl odnést Jeronýma. Beru ho tak jak je – ve spacáku. Vůbec se chudák neprobudil. Když odjedou, sedám si do Kozlovny a objednávám pifko. Dole zrovna začíná hrát Moby a já přemýšlím o tom, že mám vlastně hrozně skvělou ženu. Když Moby dohrál, vyrážím dolů najít zbytek partičky. To se mi nakonec podařilo. Milan hned navrhuje, že si musíme dát Cupito. Nevím co to je a Milan je hrozně tajemnej a táhne nás k jednomu stánku s koktejly. Tam se na mě vrhne nějakej klučina se žlutým čírem.
„Nazdáár! Co si dáte? Na co jste přišli?“
„Na Cupito,“ odpovídám popravdě.
„No to je výborný, to je skvělá volba, ty seš totiž strašně skvělej člověk a tohle je úplně úžasný místo, já vás mám všechny hrozně moc rád,“ chrlí ze sebe a aby to potvrdil, tak mě objímá kolem ramen a hladí po zádech. Za neustálého ujišťování, že jsme úžasní a že Cupito je skvělej nápad se mu snažím vysmeknout. Naštěstí nějak zaměřil Milana, který byl blíž k baru a vrhá se nadšeně po něm.
„Co mi po něm šaháš?“ vyjela po něm Jitka.
„Promiň, já tě neviděl, co si dáš? Je tady všechno strašně dobrý, ty jsi prostě úžasná, kde si se tu vzala,“ vrhá se hned po ní.
„Nešahej ani na mě!“ odráží ho.
„Jste vážně fajn lidi! Já vás miluju!“ vykřikuje jen tak všeobecně. Pak se podíval na mě, zvážněl a pronesl: „Vy si o mě určitě myslíte, že beru drogy!“
„Ne, lidi jsou hodní a svět je naprosto skvělý místo úplně normálně!“ ujišťuju ho, když v tom zhaslo světlo. Po chvíli barmani oznámili, že už nic nebude a tak jsme vyrazili pryč. Milan mě poplácal po zádech a pronesl:
"Tak tohle bylo pravé Sázavské Cupito! Ty sis myslel, že ta performance tady, je náhodou co?"
"To je vono? Tak to je hustý!" smál jsem se.
"Jsi říkal, že chceš něco nealkoholickýho!"
Jdeme zpátky do Kozlovny. Tam řešíme, že na tomhle fesťáku je fakt jinej typ lidí, než například na Trutnov OpenAir. Lidi ve značkovejch hadrech, samý Cupita a Cuba Libre - když si na Trutnově chce dát někdo Cuba Libre, tak si koupí flašku tuzemáku a colu. Hlavní šou předvádí holky, které se snaží udělat bublifukem bublinu s cigaretovým kouřem. Problém je, že se buď nemohou fouknutím trefit do foukátka, nebo se tak chechtají, že to nezvládaj.
"Ukaž, už vím jak na to," vzala si Káťa bublifuk od Jitky pečlivě jej namočila a podržela těsně před ústy. Natáhla cigaretu, zaostřila na foukátko, pokusila se soustředit načež vyprskla smíchy a minula foukátko.
"Tak ne, nevím," vracela bublifuk zpátky.
Asi ve tři jdeme spát.
"Spím v tomhle zeleným Husky stanu, vedle tohodle červenýho Husky stanu," vysvětluji Milanovi a snažím se dostat do stanu.
"Tady mě ráno vzbuďte," dodávám a bojuji s podivným neznámým systémem zavírání.
"Ne, tak tady mě nebuďte, to totiž není můj stan!" docházím konečně k poznání a jdeme dál a hledám svůj stan.
"Jak jsi se do něj dostal poprvý?" ptá se Milan.
"No dovedl mě tam Jeroným," pokrčím rameny.
Nakonec jsme ho našli a já šťastně usnul.
Žádné komentáře:
Okomentovat