Jsme v pasti

Budíme se v autě už před devátou. Prší a je hnusně. Přes GPRS zdlouhavě načítám data z meterologických radarů. Zdá se, že zhruba v deset se otevře v mracích okno a bude možné projet do Prahy bez deště. Projíždí kolem nás Žižka a loučí se. Prý musí jet koupit Panadol pro prcka. V trenýrkách se brodím bahnem k hangáru. Ostatní už jsou vzhůru a rozhlížejí se po pozůstatcích divoké noci. Volá Žižka, že ho chytli u Robin Oilu. Nadýchal půl promile a přišel o řidičák! A to si včera původně přivezl jen tři nealko Birelly!
"Tak bych řekl, že tu autosedačku už potřebovat nebude," komentuje Štefek to, že včera Žižka sháněl autosedačku, protože chtěl vézt dítě autem.
"No jasně že hlídaj! Vždyť je ten motosraz!" říká Kuba.
"Snad se nám podaří projet přes Vlčice," doufá Štefek.
"No tam mě minule zrovna chytli!" zachmuřeně řekl Kuba.
Zrovna přijíždí Eidamka a tak se jí ptáme jestli tam někde byli policajti.
"Jo, tady za zatáčkou," bortí všechny naše naděje.
"Tak to jsme v pasti," zdrceně pronesl Štefek.
"Takhle mě tady drželi jako rukojmí už minulej tejden!" rozčiluje se Standin.
Vymýšlíme, že by Míša mohla provézt postupně všechny auta. Jasně, že by policajtům mohlo být trochu divný, že jezdí stále stejná řidička a vedle ní sedí trochu znavenej týpek. Přijíždí ale vejtřaska a tak se začíná nakládat.
Já poklízím za kuchyní u ohniště a házím na oheň drobné větvičky co se valí kolem. Postupně beru větší a větší a pak se postupně vrhám na hromadu větví 4x2 m, která se za tábor nahromadila za dřevárnou u lesa. Z původně malého ohýnku je za chvíli slušné demo lesního požáru. Přestalo pršet a začíná být slušný vedro.
"Já bych si dal pivo, až bych brečel!" lamentuju.
"Ani mi nemluv, kdybych nevěděl, že na to čekaj, tak už ho mám!" přidává se Standin.
"Já snad jedno lupnu hned v garáži jak dojedu," těším se.
"To já si snad dám studený hned na tý benzíně za těma policajtama," směje se Standa.
Hromada hoří, vejtřaska odjela naložená a začlo svítit sluníčko. Poté co jsem se před dvěma lety rozštípal na mokré silnici se rozhoduji, že nebudu riskovat a pojedu rovnou. Ideální okno jsem sice minul před hodinou, ale radar stále slibuje relativně bezpečný průjezd. Loučím se se všemi a vyrážím do Prahy. Míša také musí posbírat drobotinu od babiček a jede za mnou. Cestou mě to dvakrát osprchovalo, ale dojel jsem docela v pohodě. Jedu zadem přes Vlčice a policajti už nikde nejsou.
V Praze jsem vyhrál bonus - ještě teče teplá voda, ač dnes má začít výpadek, takže si dávám horkou koupel. Míša přijela chvíli po mě a po koupání razí nakupovat. Já dopisuju deníček a jdu také dopsat zápis ze schůze baráku...