Ráno mě budí kňučení Matese, kterého utěšuje Míša. Beru deku a přesouvám se do pokojíku. Míša jede s dětmi k babičkám a já dospávám resty z minulých dní. Bylo toho poslední týdny fakt hodně a moc. Budím se až po poledni a zrovna doráží Míša, která mi vynadala, že jsem nezvedal telefony. Jak bych mohl, když zůstaly v bytě. No pěkný začátek vánočního dne. Dorazili i naši a chystá sa vánoční oběd - čočka a smažené volské voko. Po obědě jede Míša za rodičema a já hlídám sígry. Šli hned spát a tak zatím žehlím košili a pomáhám uklízet obývák. Kluci ale ve tři vstávájí a začíná to být náročné. Rozebrali uprostřed obýváku lego a další hromadu hraček. Mamka je vyhazuje k nám do pokojíka, kde by se ani neotočili, natož aby si tam mohli hrát. Celkově je taková trochu vypjatá atmosféra. Nakonec se to všechno nějak pofackovalo a zasedli jsme ke štědrovečernímu stolu. Máme tradiční posezení u nás doma a večeři potom u babičky - tuhle tradici už dodržujeme co si pamatuji. U štědrovečerní tabule louskáme oříšky, krajíme jablka a každý má zapálenou svou svíčku. Plastový zvoneček hrající "Ó Zuzano" ohlašuje vždy příchod Ježíška. Kluci jsou u vytržení a Jeronýmek má dobrý hlášky: "To sem fakt zvědavej pro koho budou ty dva boby."
Ve třičtvrtě na šest dorazila Míša a vynadala mi za to co jsem klukum oblíknul. S malým zpožděním dorážíme k babičce D. Není mi dneska nějak vůbec dobře, pokašlávám, a bolí mě hlava a záda. U babičky dáváme klasického kapra a bramborový salát a poté si rozdáváme dárky. Dárek pro Míšu jsem letos koupil v Anglii a zapomněl v Praze, když tam ještě byla. Mohl jsem jí zavolat, ale to by bylo po překvapení. Několik lidí jsem obvolal, než se mi podařilo diverzní akcí dostat ho z úkrytu u nás doma do našeho auta. Míša se těšila jak mě překvapí vinotékou, kterou mi koupila do Prahy a předala formou obrázku, ale já jsem zrovna nezajásal. Přeci jenom jsem chtěl sám vybírat, aby se hodila do bytu a hlavně jsem teď žádné další spotřebiče kupovat nechtěl, když budem věci stěhovat buď do Trutnova, nebo do Anglie. Takže moje úvodní reakce nebyla úplně dle očekávání, což mi zpětně bylo líto, protože vím, co si s tím musela dát práce a jak drahá to je věc, ale Míša se urazila, takže to byl skvělej závěr perfektních vánoc. Uvažoval jsem jestli se na všechno nevykašlat a nejít s klukama a s Raspou na půlnoční (pivo), ale fakt mi nebylo dobře a tak jsem jel se všemi ještě k druhé babičce a pak k nám domů. Míša jde zítra na hon a tak aby se vyspala, tak jsem si vzal Matese k sobě. Snad mě nechá aspoň trochu vyspat. S Míšou jsme se ještě udobřili a koukali jsme na kousek nové pohádky, kterou se mi podařilo jako zázrakem nahrát.
Žádné komentáře:
Okomentovat