V RETRO byli asi jen čtyři lidi. Říkal jsem Janě, že to jako není mnoho. Odpověděla, že je teprv deset hodin, že to je brzo a že prej lidi přijdou.
Nelhala. Zhruba v jednu hodinu byl spodek narvaný lidma ve starých teplácích. Atmoška super, jen hudba hrála tak, že člověk ani neslyšel co sám říká. Ceny také lidové. Pivo - vlastně ne pivo, ale Stella - za pade, Mojito za 120. Chvíli jsem se držel piva a pak jsem se nostalgicky opřel do Kanadské whisky, což byl první alkohol na který mě v 18ti naučili pít. Chvíli jsem kecal s Petrem K., ale ten pak vyrazil na lov, takže jsem musel kecat vždycky s tím, kdo si přisedl. Ale večer to byl docela vyvedený. Kupodivu jsem ani moc nepropil a tak když jsem kolem třetí ráno odcházel, tak v peněžence bylo ještě dost peněz. Věrný zásadě, že pokud u sebe mám víc, je rozhodně levnější použít taxík, než MHD, jsem se zeptal prvního taxíkaře (v omláceném favoritu) za kolik na Boleveckou.
"Dvěstě, maximálně tři kila," odpověděl. Cena přijatelná a tak jsem nastoupil. Hned po rozjetí jsme si museli vysvětlit, kde je vlastně Bolevecká. Byl to takovej starej bodrej týpek s výbornejma názorama (jako třeba, že Paroubek je hovado), takže jsme skvěle pokecali. U baráku jsem cvaknul čtyři kila a šel jsem.
Doma jsem si pustil Black books a pak jsem omdlel do postele. Překvapivě jsem vstal krátce po osmé a vyrazil jsem do práce, kde jsem byl jen s malým zpožděním.
MS se mě pokusil vyděsit tím, že mi poslal SMSku, že mě shání ředitel S. To že SMSka přišla jsem zachytil, ale nebyl jsem schopen ji ve svém supersmarttelefonu vyvolat, takže jsem dorazil naprosto v klídku.
Hned dopoledne jsem šel za S. aby mi schválil cestovní příkaz do toho Madridu. Dozvěděl jsem se ale, že nevidí důvod, co by člověk, který detailně zná dvě platformy IPTV a má zkušenosti s dalšíma dvěma, dělal na workshopu o budoucím rozvojí IPTV v rámci Telefónicy. Když navíc součástí workshopu je revize projektu, který jsem vedl celý minulý rok za naší firmu.
"Esta la vida", řekl jsem si poté, co jsem se trochu uklidnil. Naštěstí přišla výplata, takže jsem už neměl takový pocit, že jsem firmě úplně ukradenej.
TCD se dneska nekonal díky tomu, že se Milan účastnil důležitého tajného obchodního jednání. Nechtěl nám nic říct, ale v hospodářkách psali, že kupujou podíl v Českých Radiokomunikacích. Vystoupili jsme teda s Jirkou s autobusu, který nás vezl směr Olšanská a po chvíli bloudění ulicemi pod spalujícím žárem poledního slunce jsme na doporučení jednoho jeho kamaráda, kterej "pouze chlastá a hraje počítačový hry" a "zeptat se jeho na hospodu, je stejný jako zeptat se Rudy Pivrnce" jsme skončili v jedné výborné hospůdce "U Bansethů", kde skvěle vařili.
Dorazil i Pavel K., takže to byl příjemný oběd. Odpoledne jsem strávil pracovně a poté jsem si dal společně s Petrem K. večeři v již zmiňované hospůdce.Domů jsem dorazil kolem osmé. Původně jsme měli jet do Varů, ale Míša je unavená a nechce se jí trmácet přes celou republiku. Tak zítra jedu do Trutnova podívat se za našimi skautíky na tábor. Usnul jsem u Black Books asi v deset večer.
Foto: http://www.ubansethu.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat