Sedím teď ve ztemnělém hangáru, od pusy mi jde pára, vedle hoří oheň a griluje se prasečí kýta. Všude je cítit pach starého hnijícího bahna. Harmonika hraje „Šest miliónů srdcí vyletělo komínem...“ a koluje mezi námi láhev borovičky. Ale zpátky k pátečnímu ránu:
Ráno trochu chaoticky balím, sedám na mašinu a jedu do práce. Dopoledne vyřizuji věci kolem nové agendy a konečně jsem také Marka dotlačil ke schůzce kvůli projektu, na kterém teď dělám. Byl dost překvapenej aktuálním vývojem. No zdá se, že to bude ještě slušná legrace. Dnes je domluven velký oběd, ze kterého se nakonec stává TCD. Po velkém přesvědčování dorazil i šéf Backoffice. Nesmíme před ním jen vyslovovat „Claudie“ a je v pohodě. Řeší se dost zajímavé věci ohledně akvizičních projektů a tak. Oběd se ve výborné atmosféře mírně protáhl, ale pak už musím zpátky do práce. Dokončuji vše potřebné a pak už se oblíkám a sedám na mašinu. Dneska to byla pekelná cesta, vyjížděl jsem už za prvních kapek a celou cestu mě pronásledovala bouře. Byl jsem vyčerpaný, takže jsem za cestu utratil skoro víc za redbully než za benzín. Konečně Trutnov! V hypernově dělám nákup. U pásu před pokladnou za mnou stála asi osmdesátiletá stařenka. Prohlédla si můj nákup, který se skládal z lahve whisky, tří Plzní a velkého balení kondomů.
„To vypadá na hezký víkend,“ pronesla znalecky.
Na táboře už čeká Bzučka, kterou tam vezla Míša a radostně mě vítá. Jinak je atmosféra trochu chladnější. Vůbec letos tu nejsou návštěvy nějak vítány. Večer je závěrečný oheň. Jeden z nejhorších závěrečných ohňů co jsem kdy zažil. Po příjezdu Míši vážně i s Raspou zvažujeme možnost jet za klukama do Trutnova. Nakonec zůstáváme a spíme na táboře. Stavím lehátka v kuchyni, ale spaní je strašné. Je mi vedro, žerou nás komáři a ráno buďej mouchy. V pět jsem už dost nepříčetnej, v šest se přesunuju do auta, kde dospávám do devíti.
Autor fotky: Rasputin
Žádné komentáře:
Okomentovat