Umývárka

V autě mě průběžně asi třikrát budí Míša. Ráno se bourá tábor. Největší show byla při bourání umývárny. Aktivně jsem se do toho vrhnul a dva malí kluci mi začali pomáhat. Vypadalo to asi tak: Přinesl jsem si šroubovák a začal povolovat spojku u přívodní hadice.
„Ale tohle se nepovoluje, to se jen odšroubuje tady,“ pronesl prcek. Vyhodil jsem šroubovák a povolil správnou spojku. Pak jsem začal povolovat upevnění vodní pumpy.
„Pokud tohle odšroubuješ, tak se to celý rozpadne,“ pronesl ten chytrolín.
„Ale kdepak, ty umyvadla jsou připevněný na těch nohách víš,“ poučil jsem ho a povolil ten šroub. V tu chvíli se celá umývárka rozpadla. Když jsme ji měli celou rozebranou bylo třeba všechno umístit do držáků a dovnitř mezi ty dvě velký umyvadla. Něco jako takovej hlavolam. Chlapeček opět nešetřil návrhy, jak by to mělo být. Dvakrát jsem to zkusil udělat jinak a pak už jsem se držel jeho instrukcí. Ani tak se nám nedařilo dostat dovnitř vše a pak to zavřít. Šel jsem sehnat někoho, kdo tomu rozumí. Ukázalo se, že každej je univerzálně chytrej. Rád šel s tím, že to složí, ale ukázalo se, že jen zkouší své štěstí stejně jako my. Nakonec jsme to tam prostě všechno nějak narvali a použili trochu hrubé síly k uzavření a bylo to. Standin dnes přivezl ukázat svého prvorozeného. Je to prímovej špunt.
Odpoledne jsme jeli s Míšou do Trutnova, kde jsme si zašli na oběd, potom k babičce a pak jsme převáželi Matýska mezi babičkama. Při našem odjezdu mu Míša vysvětlila, že teď odjedem a zítra se vrátíme. Moudře kývnul a řekl: „Jo“. A pak se šíleně rozeřval.
Na táboře už všichni sedí v kuchyňském hangáru. Já si jdu pro lahvinku whisky, kterou jsem si včera večer dal chladit do potoka. Leč poslední deště zvedly hladinu a whisky je fuč. Asi půl hodiny se brodím potokem, ale našel jsem jen dvě Plzně. Whisky zmizela v nenávratnu. V hangáru je výborná atmosféra. Hoří oheň, griluje se kýta a hraje harmonika. Vytahuji notebook a jdu dopsat deníček. Právě končím, pivo co jsem přitom upíjel došlo. Tohle se mi líbí na kalbách venku v zimě. Otevřené pivo neteplá, ale chladne. Tak já jdu pro další....
Večer to byl vynikající. Kýta se přímo rozplývala na jazyku, kytaristi se předháněli kdo je lepší a Raspa přidal i harmoniku. Kromě těch pivek jsme ještě vylámali skoro barel medoviny. Koloval malý panák (půllitr) a velký panák (barel). Žižka původně přijel jen na chvilku a přivezl si tři Birelly. Nakonec spal na táboře. Někdy asi ve dvě ráno se Medvěd popálil na ruce, když chtěl dokázat to, co dokázal naprosto nalámaný Macax. Šlo o to, stát střídavě na polenech uprostřed ohně. Medvěd to ale neustál a zaplul rukou do ohně. Macax znechuceně opět předvedl jak je to jednoduché a fakt to nevypadalo náročně. Vždycky, když na tyhle věci zpětně vzpomínám, tak si říkám jak je možné, že někdo končí v nemocnici pouze tu a tam. Říkal jsem mu, že to musí hlavně pořádně a dlouze chladit. Doporučil jsem mu, aby ruku ponořil hluboko do potoka a šel po proudu a zkusil najít tu mojí whisky.
Panika kolem Medvěda nějak rozehnala celou partu. Chvíli jsem ještě zpíval něco sám a pak už jsme šli s Míšou spát do auta.*