Slyším hlasy

Vstávám s hlavou jako střep. Chci umřít a do toho křičí děti. Raději hned razím do práce. V autobuse si sedám vedle řidiče a opatrně fixuji nehybné předměty v popředí. Hned po příchodu chce po mě Marek ještě detaily k FUP a abych mu je přinesl nahoru ke generálnímu. Rychle tisknu potřebné podklady a leju do sebe rezervní RedBull. Prezentace dopadla bez problému. Kolem poledního jdu na oběd k Bansethům. Uprostřed oběda se zvedám a jdu se podívat ke stěně, jestli tam nemají reproduktor, protože jsem odtamtud slyšel hlasy. Mám pocit, že podle Nohavicovy teorie alkoholického kopce jsem už nahoře na rozhledně. Odpoledne mám meeting s jednou firmou, která nám nabízí, že by pro nás vyvinuli něco, co mají jiní už dávno hotové, jen nikdo neví, k čemu by to mohlo být dobré a hlavně kde tam jsou ty peníze.