Tabor

Vstávám poprvé v šest ráno a říkám si, jak bude Míša překvapená až dorazím do Trutnova už v osm ráno. S touto šťastnou myšlenkou ihned znovu usínám a budím se až těsně před devátou. Dávám trochu dokupy byt a zalévám kytky. Natočil jsem vodu, dojdu na balkón a koukám, že truhlík s mátou nikde. Chvíli ho hledám po balkóně a pak a temnou předtuchou nahlížím dolů přes zábradlí. Ano, ozdobné keříky pod balkónem nově zdobí mohutný trs máty. Přinesl jsem ho nenápadně nahoru a provizorně vyspravil igelitem. Po zabalení razím do práce pro mašinu s ní k Yardovi pro karimatku a pak už hurá do Trutnova na tábor. S obrovským štěstím míjím dvě brutální bouřky, objíždím osmikilometrovou kolonu před Hradcem a bez úhony dorážím na tábořiště za Peklem u Trutnova, kam mi poté Míša přiváží ještě Jeronýmka.
Je před bouřkou a nestojí zatím ani jedno teepee. I když letos teda již stojí všechny ostatní stavby. V brutálním dusnu se pracovní tempo blíží nule a k obrovskému zrychlení dochází až s příchodem deště. Sedm teepee náhle stojí během pěti minut. Večer se pečou buřty a již během večerkového nástupu začíná akce "zahájení" v hangáru vedoucích. Nadmíru povedený večer kazí trochu Rasputin, který zahrál asi dvě písničky a pak šel spát a odmítal nám půjčit kytaru, poté co jsme si půjčili jinou od Káti, nám nechce půjčit ladičku a pak ani baterku, protože chce spát a nechce abychom ho rušili. Zahájení končí kolem čtvrté ráno naprostým vyčerpáním všech zúčastněných.