Ráno se snažím probrat, ale mozek stále nedovede zařadit a protáčí se na volnoběh. Konečně se před devátou vymotávám z postele. Už jsem skoro u motorky, když mi volá Oscar z práce a chce nějaký informace. Všechno mu postupně melduju a na konci chce abych mu poslal jednu starší prezentaci. Říkám: "No problem" a jdu nahoru poslat mail. Ten mizernej jeden jedinej mail mi zabral přesně 51 minut. Nejprve se notebook nechtěl probrat. Pak najel, našel jsem přes desktop search skoro hned správnou prezentaci, ale v tu chvíli se počitač zasek a jen brutálně jel harddisk. Po asi deseti minutách jsem to nevydržel a natvrdo ho resnul. Znova jsem našel prezentaci a chtěl jsem ji otevřít, abych se ujistil, že je to ta pravá. Notebook se znova zasekl - nekupujte si nikdy HP! Třetí pokus a sláva, chci poslat mail s prezentací. Neodešel. Vrátila se hláška "Schránka překročila limit velikosti". Zabil - zabil bych naše sysadminy, co mají na starosti mailový systém. 100 MB na schránku není limit - to je bejkovina. Promazávám maily a chci to znovu poslat. Outlook píše jenom "Probíhá připojování". Schazuju VPN a zkouším ji znova nahodit. Bez úspěchu. Přepínám na záložní ADSL a konečně spojeno a odesláno. Do toho tam celou dobu řval Kubík, kterého máme na hlídání. Skoro jsem se nervově složil.
Do práce jsem dorazil na desátou. Hned u výtahů jsem narazil na SK a chtěl jsem začít vysvětlovat důvod mého zpoždění. Jenže najednou se tam objevil i Salvador a SK mu vysvětloval důvod svého zpoždění. Někdy je ten osud docela vtipálek. Dopoledne jsem dal dohromady e-mailovou agendu a pak už jsem musel na jedno jednání ve městě. Cestou zpět jsem koupil slivovice, kterýma musíme uplatit techniky, aby nám udělali školení. Celé odpoledně dělám na prezentaci výsledků úterního jednání pro ExCom. Markovi se podařilo domluvit, že do Londýna letět nemusím, ale že ten člověk stejně přiletí příští středu a tak si se mnou na hodinu sedne. Finální prezentace se povedla, ale jdu domů až po šesté. Jdeme s rodinkou na pizzu a pak domů, kde Míša kouká na Ordinaci a já nahrávám staré fotky na facebook. V deset přišla SMSka, že naši už letí a to měli přiletět až v jednu. Míša vyráží na letiště, kde zjistila, že přiletí až v jednu, že slovy "už odlétáme" asi mysleli, že se zvedli z pláže. Nahrál jsem fotky a dopsal deníček. Bude skoro jedna v noci. Jdu si otevřít nějaké hodně dobré vínečko a počkám až přijedou.*
Žádné komentáře:
Okomentovat