Spím celou noc až na jedno probuzení kolem třetí ráno. Vstávám v osm a necítím se dobře. Bolí me v krku a celkově nic moc. Dávám si panáčka slivovice, balím věci do Londýna a vyrážím na autobus. Venku je seriózní zima. Fouká silnej vítr a hustě chumelí. Prodírám se tou váníci až na zastávku. Na Hájích půlku autobusu smetl nějakej zuřivej děděk, kterej se hrozně dral k východu. Na Budějovické stojím snad deset minut v příšerné zimě a nic nejede. Brumlovka bus provokativně stojí na druhé straně ulice s rozblikanejma blinkrama. Konečně přijíždí 121 a odváží mě do práce. Dopoledne jsem dodělal pro Marka tu prezentaci na CDMA. Na oběd jdu ke Kozlíkovi. Je tam jen Milan a kecáme o všem možném. Říká, že se doma zmínil o tom, jak mám jít do Londýna a Míše se tam nechce a že se na něj jeho přítelkyně s její ségrou i matkou sesypaly, že je to ode mě sobecké a že bychom se měli shodnout na kompromisu, kterým podle nich je, zůstat v Praze a nikam nejezdit.
Dorazil i Jirka Š., který zatím prodal jeden kšeft, kterej mu zařídil Milan, ale teď chystá prej dvě „fakt velký prdy“. Ve čtyři se balím a jedu na letiště. Je mi už fakticky zle, smrkám, kašlu a nejraději bych si někde lehnul. Kupuju si dvě plechovky piva (á 49 Kč) a tyčinku s balzámem na rty (á 89 Kč). V tomhle kontextu ta Anglie fakt nebude drahá.
Volají mi z T-Mobilu, že jsem postoupil do druhého kola. Otevřeně přiznávám, že jsem na letišti a že jim zítra řeknu, zda teda Londýn nebo oni. Konečně přišel mail z Londýna, že mají hotovou a schválenou mou pracovní smlouvu, ale že bude ještě nějakou dobu trvat, než se objeví v systému. Je to na palici, nechce se mi nic organizovat, ani dávat výpověď dokud nemám v ruce smlouvu a tu nemám a přitom trvají na nástupu 26. října, což je za týden.
U gatu poslušně čekám až vyvolají mou řadu, že může nastupovat. Nevím proč to dělají, když pak stejně stojím dlouhou frontu v nástupním chobotu a v letadle zjišťuji, že se na to ostatní asi vykašlali a už dávno sedí a hlavně zabrali všechny místa na zavazadla. Letušák mi ho odnáší neznámo kam. Jsem vyčerpaný a je mi zle, takže usínám. Budím se až na roznos čaje a krekrů. Pak už se mi spát nechce a tak otvírám počítač, že dopíšu deníček, ale vzpomněl jsem si, že připravujem s Macaxem hru pro rovery na tento víkend, takže otvírám mail od něj a upravuju úkoly, které navrhnul. Pak už se dávám do dopisování deníčku. Letadlo má zpoždění, takže v době, kdy už jsem měl nastupovat do auta v Londýně jsme teprve před kanálem.
Přistáváme se zpožděním. Když chci své zavazadlo, tak se dozvídám, že je až vzadu a musím počkat až všichni vystoupí. Krasných dalších dvacet minut. Na imigračním mě lustruje jakási černoška, u východu na mě čeká Ahmed s Íranu a na hotelu se zapisuju u nějakýho Egypťana. Člověk hned ví, že je v Good ol'England - staré dobré Anglii.
Je mi zle, takže dopisuju deníčky, uvařil jsem si čaj a jdu ležet.
Žádné komentáře:
Okomentovat