Vzbudil jsem se sám od sebe krátce po páté hodině a už jsem nějak nemohl usnout. Dobalil jsem věci a pak jsem se chtěl elektronicky odbavit. Na stránkách Lufthansy jsem zkusil zadat všechny údaje, ale psalo to, že moji letenku nemohou najít. Včera jsem četl, že se jim zhroutil IT systém, takže jsem trochu panikařil. Zkoušel jsem to několikrát, zadal jsem i všechny jiný čísla co jsem našel na papíru s odletovými informacemi, ale neúspěšně. Pak jsem si teprve všimnul, že let nemá označení LH ale TP. Zeptal jsem se pana Googla co to znamená a zjistil jsem, že to je letecká společnost TAP Portugal. Na jejich stránkách už odbavení proběhlo snadno, ale místo zaslání QR kódu na mobil se zobrazilo PDF s boarding pasem a já neměl tiskárnu. Nahrál jsem ho na flashku a doufal, že ho vytisknou na recepci. V šest mi měl zvonit mobil, ale bylo ticho. Zjistil jsem, že jsem ho měl omylem na potichu. Tak ještě, že jsem vstal sám.
Ještě jednou jsem zkontroloval celý pokoj a pak už jsem šel na recepci. Tam mi vytiskli boardning pas a předali snídaňový balíček do kterého jsem se hned s chutí pustil. Postupně se sešli ostatní a přijel mikrobus co nás odvezl na letiště. Znovu jsem viděl východ slunce. Tenhle týden už počtvrtý. Let proběhl celkem bez dobrodružství až na to, že chaotičtí Portugalci nezvládali odbavení na gatu, takže jsme startovali s půlhodinovým zpožděním. V Praze už mě čekal taxík, který mě odvezl na Brumlovku. Zašel jsem si na velmi pozdní oběd na Michelskou, kde se u mě postupně vystřídali Petr K, Korčula, Jirka Š.a Ivan K. V pět už pro mě přijela Míša s dětma. Jeroným si hned na uvítanou rozbil hlavu, když lezl na židli, takže má teď velkou bouli. Zaplatil jsem a vyrazili jsme rovnou směr Letovice, kde jsme domluveni na víkend s Yardovejma a Skřivánkovejma. Cesta byla úmorná, 160 km po D1 a pak potmě šílenejma cestičkama do Černé Hory a pak už po rozumný silnici do Letovic. Tam už byli všichni ostatní. Dali jsme večeři, ubytovali jsme se a dali jsme spát děti. Pak jsme si sedli dole, kde jsme zakalili až do půl čtvrté do rána. A to ráno zase musíme vstávat, protože máme rezervovanou prohlídku v Punkevních jeskynních. Vypadá to na další východ slunce.*
Žádné komentáře:
Okomentovat