První den

Tak jsem v Anglii první pracovní den. Díky posunu času máme o dvě hodiny jinak což je pro organizmus trošku šok, takže jsem sám od sebe vstal o půl sedmé místního času. Všichni už byli vzhůru, takže jsme šli na snídani, kde byl další Čech, který nám ukázal stůl. Snídaně celkem standardní průměr. Nic extra, ani moc špatný – na 4* trochu málo.
Po snídani jsme se vypravili pěšky do práce. Byla celkem zima a já si nevzal šátek. Začal jsem zase kašlat a udělalo se mi strašně zle. Nejradši bych si někde lehnul a zůstal ležet. Doplížil jsem se do práce, kde jsem se začal vzpamatovávat. Čekal jsem, že mi tu aspoň řeknou co a jak, ale byl jsem rád, že mi ukázali můj stůl. Opravdu tu platí naplno pravidlo ‘Voják se stará, voják má.’ Tak jsem se začal starat a domlouvat si vše potřebné. Mám objedný notebook. Přinesli mi pevný telefon, který pamatuje první etapy zavádění telefonů do firem v Anglii. Objednali mi notebook a přístup do sítě. Jen s mobilem byly trochu trable.
“Co si můžu vybrat?” ptal jsem se asistentky.
“Cokoliv chcete,” zněla povzbuzující odpověď.
“Skvělé! Objednejte mi prosím iPhone,” zaradoval jsem se.
“iPhone jediný nelze.”
“Tak Palm Pre”
“Bohužel, ani Palm Pre, ale jinak cokoliv,” hecovala mě dál.
Bohužel tím vyčerpala portfolio telefonů, které bych chtěl. Domluvili jsme se, že si něco zkusím najít. Dostal jsem pár tipů, ale pak jsem víceméně namátkou zvolil Samsung něco něco s klávesnici. Asistentka se netvářila moc chápavě, ale prý to zkusí, tak uvidíme.
A tak to bylo se vším. Všude volat, všechno urgovat. Vyplnil jsem třístránkovej formulář, odfaxoval na zadané číslo a přišlo mi e-mailem, abych jim dal ještě tyto údaje a bylo tam 6-7 vybraných položek, které jsem stejně už vyplnil ve formuláři.
Sám jsem si musel zavolat firmě, co mi tu má všechno zařizovat. Zdá se, že si bydlení taky musím najít a zajistit prakticky sám. Do banky jsem napsal ale nikdo ani neodpověděl.
Taky jsem si udělal seznam nutných měsíčních výdajů a překročil jsem svůj měsíční příjem o 100 liber a to jsem zaplatil jen bydlení a jídlo.
Během dne se začaly sypat “české systémy”. Nejdřív odešla VPN, pak přestaly fungovat maily. Je to zvláštní pocit mizet ze systémů. Zítra snad už vše bude fungovat tady.
Abych se nenudil, tak si mě hned zavolal vrchní šéf a zadal mi analýzu, kterou chce mít do rána hotovou. Naštěstí jsem prakticky všechno měl už z Čech, takže jsem to dal jen dohromady. O půl páté jsem byl domluven s Míšou, že už půjdem. Ač ráno Michael říkal, že dnes můžu jít dřív, tak se mnou chtěl probrat ještě tu analýzu a netvářil se odvázaně, když jsem mu řekl, že už na mě čeká dole rodinka. Dole čekala Míša s Pavlem, který nám včera pomohl zařídit bydlení na hotelu. Zašli jsme do StarBucks na kafe a pak do Číny all you can eat, kde se s náma Pavel rozloučil. Čína nebyla žádnej zázrak, ale za 5 liber na osobu a 3 za obě děti to šlo. Jenže účet přinesli na 30 liber. Několikrát jsem se na něj musel podívat, abych tomu uvěřil. Zrada byla v tom, že levné tu jsou obědy. Večeře je dvakrát dražší a samozřejmě pití zvlášť. Cestou domů jsem si řekl, že musím myslet pozitivně a snažil jsem se sesumírovat si co se mi na Anglii nejvíc líbí. Když jsem probral všechny možné aspekty života, práce, zábavy a tak, tak jsem přišel na to, že se mi tu zatím nelíbí vůbec nic. Ani trochu. V duchu jsem dvakrát obrátil ten papír, kde nebyla ani jediná věc, co by se mi líbila s nadějí, že na druhé straně bude něco napsáno. Když jsem zjistil, že tenhle optimistickej přístup nikam nevede, tak jsem se alespoň začal utěšovat tím, že už to může bejt jenom lepší.
Šli jsme pěšky zpátky na hotel po úzkém chodníčku, který nic neodděluje od čtyřproudé silnice, kde jezděj lidi jak šílení a zásadně nestavěj lidem na přechodu.
Na hotelu jsme zašli do takového bazénu stylu vítejte v 80 letech socialistické republiky. Ale v páře se mi udělalo trochu líp, tak snad to vydrží. Na pokoji hlídám děti a Míša šla do baru na internet. Na pokojích za to ti zloději chtěj 12 liber za den. Čekám až se vrátí, abych ji mohl vystřídat a aspoň updatovat deníček. Snad se pobavíte aspoň vy